O MNĚ - "Učitel bere za ruce, otevírá mysl a dotýká se srdce..."
MNOHO JSEM SE NAUČILA OD SVÝCH UČITELŮ, VÍCE OD SPOLUŽÁKŮ, NEJVÍCE OD TĚCH, KTERÉ JSEM UČILA.
PRIORITY V MÉ VÝUCE :
1. Základ stavět na životních zkušenostech žáka.
2. Vést žáky ke společné diskusi nad daným problémem.
3. Umožnit zažití úspěchu řešením zajímavých úloh.
4. Zajímavými úkoly umožnit radost z jejich řešení.
5. Preferovat individuální přístup ke všem žákům.
6. Nechat žáky řešit po svém, nezasahovat do jejich řešení.
7. Rozvíjet komunikační dovednosti a schopnost spolupráce.
8. Vést žáky k hledání řešitelských strategií a k tvořivosti.
9. Využívat experimentování, argumentování a prověřování.
10. Ve výuce využívat množství názorných pomůcek.
"MATEMATIKA JE O KVALITĚ MYŠLENÍ"
"Motivací rozumíme vzbuzení zájmu a celkovou aktivizaci žáka, který tak chce něčeho dosáhnout. V učení i v matematice je právě motivace jedním z nejdůležitějších činitelů.
Dokážeme-li pozitivně motivovat a hodnotit poznávací úsilí žáků a povýšit toto učení na objevování, vedeme žáky ke smysluplnému učení. V tom nám velmi pomáhají různé jednoduché pomůcky a situace, nad kterými je možné přemýšlet."
Novost situace nebo nabídka nápadité činnosti
Po předložení něčeho nového, nové manipulační pomůcky, nového netradičního problémového úkolu, řešení praktických činností, schématu aj. žáci projevují větší zájem o výuku.
Úspěch v činnosti
Po úspěšném zvládnutí úkolu žák získává na sebevědomí i na motivaci k dalším činnostem.
Žákova činnost a uspokojení z ní
Činnost je přirozenou potřebou dítěte, proto její uspokojení přináší i příznivou odezvu.
Sociální momenty
Kladně na žákovu motivaci působí pozitivní hodnocení výsledků jeho práce, kolektivní činnost, skupinová práce, soutěžení. To ovšem může mít i negativní dopad, jestliže se žáku nedaří a stále prohrává.
Souvislost nového s předchozím
Při zajímavých činnostech a pod dobrým vedením můžeme vypěstovat až hluboký zájem o předmět.
Souvislost předmětu a získaných dovedností s praxí
Jestliže se žák přesvědčí o významu matematiky v běžném životě, jak mu pomáhá, je ještě více motivován.
CO CHCI DĚTI NAUČIT A K ČEMU JE CHCI VÉST:
Ve své práci vycházím z přijímání dětí takových jací jsou a z respektování jejich osobnosti. Chci je učit poznávat a porozumět sobě, vést k vědomí vlastní důstojnosti a žít společně s druhými. Ráda vedu děti k laskavému jednání s druhými, toleranci a respektu nejenom k vlastním potřebám, ale zejména ve vztazích s ostatními v třídním kolektivu.
Prioritou je pro mě vytváření příjemného, klidného a radostného prostředí, ve kterém se děti cítí bezpečně. Moje postavení jako učitelky vnímám jako součást jejich životů, ve kterém jsem jim pomocník a rádce v přípravě do budoucího života. Třídní kolektiv pak vnímám jako společenství z něhož čerpají, přijímají a do něhož zároveň přispívají jak děti tak i já.
CO MĚ NEJVÍCE BAVÍ NA PRÁCI S DĚTMI:
Práce s dětmi je pro mě úžasným naplněním mého života, obohacení o mnoho krásného, právě množstvím nečekaných okamžiků a čerpáním zkušeností. Možnost pracovat s dětmi prožívám jako svoje poslání. Je pro mě úžasné a smysluplné být přítomna tomu, jak se děti vyvíjejí, jak objevují a hledají, jak se postupně mění jejich jednání a myšlení. V práci učitele si pak připadám jako v rozjetém vlaku, ze kterého nelze vyskočit.
JAKÉ PEDAGOGICKÉ KONCEPCE VYUŽÍVÁM VE SVÉ PRÁCI:
Z mnoha různých metod a forem práce je pro mě nejbližší přirozené a nenásilné působení na dítě jako osobnost v souladu s jeho vývojem. Důležité je volit takový postup, který zajistí a pomůže dítěti porozumět a pochopit. Ve své práci vycházím z principů:
* konstruktivistické pedagogiky, která nepředkládá hotové výsledky, ale vytváří dětem prostor pro objevování, porovnávání, zobecňování,
* z humanistického přístupu orientovaného na žáka (nikoliv pouze na učivo),
* zážitkové pedagogiky, která staví vzdělávací a výchovné procesy především na vlastním prožitku,
* činnostního učení, kdy žák není pasivním příjemcem informací, ale využívá vlastní iniciativu, pracuje, přemýšlí a tvoří,
* projektové výuky, která propojuje teoretické poznatky z různý oblastí s praxí, během níž žáci prakticky tvoří a experimentují,
* kritického myšlení založeného na zkoumání témat nebo problémů s otevřenou a nezaujatou myslí.
Pokud jde o organizační formy, využívám individuální práci, práci ve skupinách, kolektivní práci a třídní komunitní kruh. Sebehodnocení žáků považuji za komplexně pojatou zpětnou vazbu, která odráží individuální pokrok v procesu učení, poznávání a osobním rozvoji dítěte.
